Vraťme sochu Rodiny zpět na náměstí Jana Masaryka v Kladně

Při rekonstrukci kladenského náměstí Jana Masaryka v letech 2015–2016 z něj zmizela socha Rodina od sochařky Jarmily Malátové. Cílem projektu je tuto dominantu náměstí vrátit, mimo jiné, protože jde o jedno z posledních zachovaných děl Jarmily Malátové určených pro veřejný prostor.

Kladno podobně jako jiná města přišlo po roce 1989 o velkou část uměleckých děl ve veřejném prostoru. Pískovcové sousoší Jarmily Malátové z roku 1975 vzešlo z vyhlášené soutěže na umělecké dotvoření objektu tzv. Jalty v čele náměstí, a jelikož na rozdíl od jiných soch z období normalizace nebylo nijak ideologicky zatížené, vydrželo na náměstí až do roku 2015. Tehdy získalo náměstí novou podobu a se sochou se na něm již nepočítalo – měla najít své místo někde jinde. Od té doby je sousoší složené na dvoře kladenského magistrátu.

Proč by se Rodina měla na náměstí vrátit?
– Umění oživuje veřejný prostor a v tomto případě byla socha navržena přímo pro dané náměstí. Navíc už od prvních plánů se počítalo s tím, že náměstí by mělo dominovat nějaké umělecké dílo.
– Přijde nám škoda, aby jedno z velmi kvalitních děl bylo schované na parkovišti. Nový prostor se pro sochu doteď nenašel.
– Socha Rodiny je po umělecké a řemeslné stránce jedinečná, zejména použitím velmi neobvyklé kruhové kompozice. Jde také jedno z posledních zachovaných děl Jarmily Malátové určených pro veřejný prostor v České republice, její ostatní realizace vesměs nebyly zachovány.
– Návrat sochy podporuje i autorka projektu rekonstrukce náměstí, které stále prochází některými dílčími úpravami.
– Umělecká díla z období 70. a 80. let 20. století jsou stále více doceňována, především zásluhou projektu Vetřelci a volavky. Řada z nich z českých měst i nadále mizí – Kladno by mohlo jít proti tomuto trendu a osvětou ukázat, proč tato díla do veřejného prostoru patří.

Cílem projektu je oživení veřejného prostoru náměstí a zároveň návrat díla, které si místní velmi dobře pamatují a na jeho osud se opakovaně ptají. Smyslem je zachování kulturního dědictví města. Realizace by také mohla být příležitostí k připomenutí života a díla sochařky Jarmily Malátové a vůbec upozornit na problematiku uměleckých děl ve veřejném prostoru města.